Co je vlastně POP Art?

POP - Art = populární a masové umění

Zrodil se uprostřed 50. let 20. století ve Spojených Státech jako reakce mladých výtvarníků na změny v poválečné společnosti.

Předchůdci pop artu využívali ve svých dílech populární reklamní design a a komerční výrobky.

Pop art hledá kontakt umění s komerčním světem, snažíc se tisícerým opakováním vytvořit v konzumní duši diváka nezapomenutelný pocit sounáležitosti a porozumění.

Popularizuje jinak elitářské umění, zdůrazňuje kýčovitost a barevnost obyčejna. Věří v moc image a kolikrát i v ironii.

Josef Rataj

Pop art nemá žádnou výraznou strukturu ani program. Je to individualistické vyjádření umělce na momentální společnost, ať je extravagantní, přesycená informacemi a nebo v ní artista vidí prach a špínu cest v novodobých metropolí. Vše je otázkou úhlu pohledu. Nicméně i zde je pár jednotících prvků - jedná se vždy o vyjádření se k současnosti, ke společenskému životu. Inspiraci nachází v každodenním městském prostředí, využívá veškeré možné komerční prostředky, které tento volnomyšlenkářský styl přetváří v umění.

Zdeněk Šorfl

Většina českých po-partových výtvarníků do svých děl promítá své názory na dění kolem sebe, které dostává zpravidla expresivní formu. I tento styl se postupem času vyvíjí, stejně jako společnost. Dalo by se říci “ruku v ruce” A tím se i tříbí umělecké techniky jednotlivých umělců, kteří do svých expozic a instalací přidávají různé vzkazy a šifry, čímž díla s postupem času nabývají na hodnotě. V dnešní době už nestačí, aby umění bylo jen hezké - musí mít vyšší cíl, nějaké poslání. Proto se překvapivě z tohoto extravagantního stylu, který nemá žádný řád a vlastně ani formu, stává velmi dobrá investiční záležitost, jelikož pop-art mapuje současné společenské dění.

Jan Saudek

Za zmínku u nás jistě stojí Josef Rataj, přezdívající se “český Warhol”, jehož díla můžete vidět v pražské galerii De Furria, Zdeněk Šorfl, který představuje plakátovou formu nebo Jan Soudek, který toto umění vkládá do svých fotografií.